Recenze na knihu

20. května 2012 v 23:21

Christopher Paolini plánuje návrat

do fantastického světa Alagaesie

V literárním světě se dnes již nenajde mnoho lidí, kteří by neznali jméno Christopher Paolini. A přes fakt, že před deseti lety ho neznal téměř nikdo. Rok 2002 znamenal v životě mladého autora zlom.V malém nakladatelství, které vlastnili jeho rodiče, vyšla první kniha s plánované trilogie. Odkaz dračích jezdců. O rok později vyšel Eragon v nakladatelství Random House, získal si širokou čtenářskou základnu v USA a záhy si dračího jezdce oblíbili příznivci fantasy po celém světě. Z plánované fantasy trilogie Eragon- Eldest- Brisingr se stala tetralogie zakončená knihou Inheritance. Proč ? Autor při psaní třetí části jednoduše zjistil, že se mu do jedné knihy nevejde vše, co potřebuje. Českého pžekladu čtvrtého dílu série se Paoliniho příznivci dočkali koncem března 2012. A v květnu 2012 se s populárním autorem mohli čtenáři osobně setkat v Praze. Návštěva Prahy byla součástí jeho tříměsíční mezinárodní cesty po Evropě., Austrálii a Novém Zélandu. 9.dubna 2012 vyrazil a návrat domů plánuje na 2.července 2012. Během své cesty se chce setkat s tolika fanoušky, s kolika to jen bude možné, a podepsat jim své knihy.
Jak došlo k tomu, že se patnáctiletý kluk pustil do psaní knihy? Kde nalezl inspiraci k fascinujícím scenériím a nezapomenutejným postavám? Všichni, kdo zjistí něco o životě Christophera Paoliniho, o jeho rodině, prostředí v němž žije, shledají, že jeho romány nemají až tak blízko k žánru fantasy, jak se mohlo zprvu zdát. Mnoho z toho, co je obsahem knih, je založeno na Paoliniho osobních zkušenostech, zážitcích a nádherné přírodě, v níž vyrůstal. V Paoliniho třech letech se jeho rodina přestěhovala do Montany. Tam žije úspěšný autor se svými rodiči dodnes. Děj knihy je zasazen do prostředí, které by se dalo popsat jako ,, středověká verze Montany". Pouhých několik kilometrů od Paoliniho domova se rozkládá Yellowstonský park a další místa, která se stala základními stavebními kameny pro fantastický svět Alagasie. Z reálného světa čerpá Paolini inspiraci také pro své postavy. Předlohou pro jednu z postav série mu byla setra Angela. Bylinkářka Angela hraje v příběhu klíčovou roli. je to právě ona, kdo odhalí Eragonovi jeho osud. Je to ona, kdo se objevuje naprosto neočekávaně a zasahuje ve chvíli, kdy se zdá, že situaci nelze vyřešit. Je bezpochyby jednou z nejzájímavějších a nejzáhadnějších postav série. Christopher dokáže ve své literární tvorbě skvěle využít vše, co kolem sebe vidí a co ho ovlivňuje. Nebýt jeho vnímavosti, dračí jezdci by nebyli tam, kde dnes jsou.
Za úspěchem série stojí spousta dřiny i trochu štěstí. Už ve svých patnácti letech Paolini úspěšně ukončil střední školu. Jeho rodiče měli pocit, že na vysokou je ještě brzy, a podpořili tedy svého syna v rozhodnutí napsat knihu. A nejen knihu, ale rovnou trilogii. Vždyť většina fantasy příběhů je psána jako trilogie, což? Za rok byla první verze knihy Eragon hotová a další rok trávil mladý autor úpravami. Zdonaloval charaktery, přepisoval dialogy a prováděl řadu změn. Jakmile měl, že je upraveno vše, co bylo třeba, předal rukopis svým rodičům, kteří ho vydali ve svém malém nakladateství Paolini International. Paolini se pustil do propagace knihy. Aby k tomu měl dostatek času vzdal se prozatím vysokoškolského studia.
Eragon byl čtenáři kladně přijat, ale vzhledem k velikosti, vydavateství se nemohli rodiče pustit do rozsáhlejší propagace. Jednoho dne se však na Paoliniho usmálo štěstí. Spisovatel Carl Hiaasen byl s rodinou na prázdninách v Livingstonu a jeho žena si koupila v místním supermaketu výtisk prvního vydání Eragona pro jejich syna. Toho Eragon naprosto pohltil a na základě jeho nadšení poslal Hiaasen knihu svému vydavateli. Alfred A. Kopft koupil Eragona i další knihy nedokončené série. A tady začal fenomenální úspěch tetralogie, vydávané nyní již pod záštitou nakladateství Random House.
Hlavní pilíře Paoliniho série jsou láska, přáteství, bratrství a věčný souboj mezi dobrem a zlem. To vše v kombinaci s bravurně vykresleným prostředím a výjimečným vypravěčským talentem autora tvoří tetralogii, která dokáže upoutat pozornost nejen dětí, ale i dospělých, kteří jsou shopni nechat svou fantazii běžet na plné obrátky.
Poslední kniha série Odkaz dračích jezdců nadobro ukončuje dobrodružství Eragona a dračice Safiry. Závěrečný bitva rozhodne o osudu celé země. Dokáže Eraragon se svými spojenci přemoci krutého krále Galbatorixe nebo neustálé bitvy vyčerpají bojovníky i zemi a vše bude ztraceno? Galbaritoxovi se před rozhodnou bitvou podařilo získat mnohem více síly a magických schopností, než ostatní očekávali. Dříve, než však dojde k závěrečné bitvě, bude prolito mnoho krve.... Jaká je vůbec daň, kterou budou muset spojenci zaptatit, než se dostanou ke svému cíli?
Christopher Paolini knihou Inheritance zakončuje dobrodružnou fantasy sérii, která pohltila mladé čtenáře i nespočet jejich rodičů. O obrovské popularitě dračích jezdců svědčí počet prodaných výtisků prvních třech dílů série. Po celém světě se prodalo 25 miliónů výtisků. Co plánuje dále? Paolini nevylučuje návrat do okouzlující země Alagasie. Jak to provede, to je ve hvězdách a v Paoliniho hlavě. Kromě toho vážně uvažuje o vyzkoušení žánru sci-fi. Každopádně až poté, co si dá od psaní chvíli pauzu. Není se čemu divit, vždyť s Eragonem strávil dlouhých 13 let. Oba dva měli stejnou sportovní čáru, Eragon i Christopher Paolini stavili na začátku příběhu 15 let. Zatímco Eragon se duševně i fyzicky vyvinul ve statečného bojovníka, Christopher vyspěl jako člověk i jako spisovatel. S každým dílem tetralogie je jeho spisovatelské zrání citelnější. O to napínavější bude čekání na další knihu s Paoliniho dílny.
Jak dlouho budeme muset na další knihu milovníka draků počkat? Vzhledem k tomu, s jakou precizností píše a jak si dává na svých knihách záležet, hned tak brzy to zřejmě nebude. Ti, kdo tvorbu úspěšného autora mají rádi, však budou jistě souhlasit, že se vyplatí počkat si . Rozhodně se máme na co těšit....

Ukázka z knihy Inheritance

Ne!" vykřikl Eragon, když se ze věže s burácením sesypala a pohřbila Rorana spolu s pěti dalšími muži pod šest metrů
vysokou hromadou kamení a zaplavila nádvoří temným
mračnem prachu.
Vykřikl tak hlasitě, až ho zaškrábalo v krku a hluboko v hrdle ucítil
kluzkou krev s příchutí mědi. Nadechl se, zlomil se v pase a rozkašlal se.
"Vaetna," zasípal a mávl rukou. Ozval se zvuk připomínající šustění hedvábí,
hustý šedý prach se rozdělil a vzduch uprostřed nádvoří se pročistil.
Eragon měl takovou starost o Rorana, že sotva zaznamenal, kolik sil mu
kouzlo odebralo.
"Ne, ne, ne, ne," mumlal si pro sebe. Nemůže být mrtvý. Nemůže, nemůže,
nemůže… Stále dokola si v duchu opakoval tuhle větu, jako by tím mohl
dosáhnout její pravdivosti. Ale s každým dalším zopakováním čím dál méně
vyjadřovala skutečnost či naději a spíše se stávala modlitbou adresovanou
světu.
Arya a další vardenští bojovníci před ním kašlali a otírali si oči dlaněmi.
Mnozí se krčili, jako by očekávali ránu; jiní užasle hleděli na předek poškozeného
hradu. Trosky části věže se vyvalily doprostřed nádvoří a zakryly
mozaiku. Dvě a půl místnosti v druhém podlaží a jedna ve třetím - ta, kde
tak strašlivou smrtí zemřel kouzelník - byly náhle odkryté a vystavené přírodním
živlům. Komnaty a jejich vybavení vypadaly v plném slunečním
světle špinavé a omšelé. Uvnitř od průrvy, u níž se právě ocitli, poplašeně
couvala hrstka vojáků vyzbrojená samostříly. Tlačili se, strkali a vybíhali
dveřmi ze síní a mizeli v hlubinách hradu.
Eragon se pokusil odhadnout váhu jednoho kvádru kamene v hromadě
trosek; muselo to být několik metráků. Kdyby společně se Safirou a elfy zabral,
určitě by pomocí kouzel dokázali kameny posunout, ale skončili by zcela

vysílení a zranitelní. A trvalo by to strašně dlouho… Eragon si vzpomněl
na Glaedra - zlatý drak byl dost silný, aby zvedl celou hromadu najednou -
ale te bylo hlavní si pospíšit! Než by se dostal ke Glaedrovu Eldunarí, uplynulo
by moře času. Kromě toho ani nevěděl, zda by dokázal přesvědčit
Glaedra, aby s ním mluvil a aby mu pomohl zachránit Rorana i další muže.
Pak si Eragon vybavil Rorana stojícího pod překladem dveří u vchodu
do věže − těsně předtím, než ho pohltil příval kamení a prachu − a najednou
mu došlo, co má udělat.
"Safiro, pomoz jim!" vykřikl Eragon, odhodil štít a vyrazil kupředu.
Za sebou slyšel Aryu, jak cosi říká ve starověkém jazyce - možná to bylo:
"Schovej to!", ale nebyl si tím jistý. Rychle ho dostihla a běžela vedle něj
s taseným mečem.
Jakmile doběhl k hromadě trosek, mocně se odrazil, vyskočil do výše
a přistál jednou nohou na šikmé stěně kamenného bloku, pak se znovu odrazil
a skákal tak z místa na místo jako kamzík šplhající ze strže. Takto sice
riskoval, že naruší stabilitu kamenů, ale šlo o nejrychlejší způsob, jak se dostat
tam, kam potřeboval.
Posledním dlouhým skokem se Eragon vymrštil na okraj druhého podlaží
a uháněl ke dveřím na opačné straně místnosti. Rozrazil je takovou silou,
že zlomil petlici a dveře vylétly z pantů, narazily do zdi chodby za nimi
a těžká dubová prkna se rozštípla.
Hnal se chodbou jako o závod. Vlastní kroky a dech mu připadaly podivně
ztlumené, jako by měl uši plné vody.
Zpomalil, když se přiblížil k otevřeným dveřím. V místnosti pětice ozbrojenců
diskutovala nad mapou. Nikdo z nich si ho nevšiml.
Eragon utíkal dál....



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Který Díl Odkazu jezdců se vám libí nejvíc!

Eragon 35.7% (5)
Eldest 21.4% (3)
Brisinger 14.3% (2)
Všechny jsou stejně skvělý 21.4% (3)
Ani jeden 7.1% (1)

Komentáře

1 Eámanë Eámanë | Web | 21. května 2012 v 9:16 | Reagovat

To by si mohl skusit, nevrátit se do Alagaesie! :D
Jinak hezký blog :)

2 ch-ienne ch-ienne | Web | 21. května 2012 v 17:47 | Reagovat

ďakujem za pochvalu, aj ty to tu máš pekné :)

3 NicQ NicQ | Web | 21. května 2012 v 18:34 | Reagovat

Pochybuji že si to psala sama... :D A tak mi pošli na meil jméno a heslo scenenicool@seznam.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama