mládež

1. dubna 2015 v 19:52
denší mládež je zaknežená plná spatnýh zkusenosti
 

Chvějící se ruce

28. října 2014 v 20:56 |  Pokusy ve Fyzice

Chvějí se Vám ruce

Jednoduchým elektrickým obvodem můžete zjistit svou zručnost, rychlost a pevnou ruku. Možná budete překvapeni, jak obtížné je pohybovat předmětem po přesně určené dráze.
Základní potřeby:
  • podložní prkénko a svorka
  • neizolovaný měděný drát
  • zvonek, bzučák nebo žárovka
  • ohebné měděné lanko
  • plochá baterie
Sestavení pomůcky:
Silný měděný drát o délce asi 50 cm a průměru 2 mm nejsnadněji získáme odizolováním vodiče, který koupíme v elektroprodejně. Plastovou izolaci buď opatrně po malých kouscích odřežeme, nebo ji nahřejeme nad plamenem a změklou izolaci po částech stáhneme z vodiče. Na jednom konci vodiče uděláme trojúhelníkovou základnu pro upevnění na podložní prkénko, druhý konec spilujeme do kulata. Ohýbáním vytvoříme z drátu libovolný obrazec a drát přišroubujeme třemi vruty s podložkami na prkénko. Prkénko pak svorkou pevně uchytíme ke stolní desce a na drát navlékneme obyčejný klíč s napojeným měkkým měděným lankem. Zapojíme celý obvod s plochou baterií a zvonkem (bzučákem nebo malou žárovkou v objímce) a můžeme
začít hrát ...
Hra spočívá v tom, že musíme co nejrychleji vyvléknout klíč ze zprohýbaného drátu, ovšem bez dotyku klíče a drátu. Zazní-li zvonek nebo zabliká žárovka, znamená to dotyk a hráč je vyřazen ze hry. Vítězí ten, kdo nejrychleji a bez dotyku vyvlékne klíč. Obtížnost hry můžeme měnit různým vytvarováním drátu nebo použitím klíčů s různě velkými oky.

Jiná varianta - ochrana před zloději
Spojením elektrického obvodu můžeme také vyvolat poplach při otevření dveří, vniknutí do prostoru letního tábora apod. Možností je celá řada, základem je vždycky nenápadně ukrytý prvek, který sice v klidovém stavu obvod rozpojuje, ale vniknutím do chráněného prostoru se obvod spojí a zazní poplašný zvonek nebo siréna. Dvě možnosti jsou znázorněny na obrázcích.
V prvním případě je přes hlídaný prostor natažený nenápadný provázek, na jehož konci je uvázaný kartonový obdélníček (vystřižený třeba z pohlednice). V klidovém stavu karton odděluje dva pružné kontakty, obvod je rozpojený a zvonek je v klidu. Zakopne-li nevítaný návštěvník o provázek, vytrhne karton, kontakty spojí obvod a zvonek upozorní na vetřelce.
Druhý obvod signalizuje otevřené dveře: nevodivý kolík při zavřených dveřích zapadá mezi dva pružné kontakty přišroubované na zárubeň a rozpojuje signalizační obvod. Otevřením dveří se oba kontakty spojí a zvonek zvoní, dokud dveře zase nezavřeme.


Vypravování 2

28. října 2014 v 20:55

Vypravování

10. 5. 2008
Celá planeta se otřásla . Záblesky světla šokovaly všechny lidi .Zeměkoule prolétne časovou stěnou a čas poskočil 300 let . Přicházím domů ze školy, teplota stoupá až ke padesáti stupňům a co nevidím venku ? Vzducem se prohání auto bez kol a míří přímo ke mně . Sotva se vzpamatuji , už sedím v kabině auta před sebou mám palubní počítač spoustou knoflíků či tlačítek a plno barevných reflektů . Najednou se ozve rána a nadzvukovou rychlostí se žene automobil k nebi . V duchu si říkám : Ach , to je můj konec s pozemským životem . Mé myšlenky směřují k rodičům a blízkým kamarádům a na školu a na učitele zůstanou je vzpomínky . Vidím tmu a zase tmu .Volám a křičím z plných plic : Chci domů ! " V tom okamžiku sedím v zahradě ,uprostřed zahrady plno rozkvetlých sytě červených růžích . Místo panelových domů jen prosklené domy s vysokými věžemi stoupajícími k nebi a mnoho malých tvorečků volajících : Vítáme tě příteleli náš ,odkud jsi ? " Než se proberu malá děcka kolem mě létají a jásají . Já se ptám tak trochu udiveně : Proč vy máte křídla ? " Víš ty jsi zřejmě odjinud ." Ale teď jsi v ráji dobrých lidí , kde není závist ,lež , sobectvý , neúcta a pomluva . Já už vím : Aha , to je svět o kterém my jenom píšeme a nikdo vlastně neví , kde se to místo nachází .

 


Výklad

28. října 2014 v 20:54

Výklad

22. 4. 2008
Mobilní telefon
Mobilní telefon jsem si vybíral podle ceny a funkcí . Každý mobil má lepší i horší vlastnosti .Co si myslím o mobilním telefonu ? Já osobně si myslím , že mobilní telefon má každý člověk na světě ať už na psaní nebo na fotografování . Jaký byl můj první telefon ? Můj první telefon byl Siements A50 . Mé dojmy ? Co se týče funkcí , tak neměl ani bluetooth a mp3 přehrávač zkrátka na svou dobu velice populární . V dnešní době je módou mít dva mobily. Mě postačí jeden a to Sony-Ericsson K800 i , který vyniká 3,2 mpix foťákem , rádiem atd. Co představují především problémy dnešních mobilů ? Málo vydrží baterie a nemůžete s ním volat všude , zkrátka vyskytne se problém , a to v podobě signálu .Dnešní mobily mají hodně funkcí , ať už je to oblíbený internetový komunikátor ICQ ,který můžete mít i v mobilu stále po ruce , i když nejste zrovna u počítače . A často si dávejte pozor , co komu řikáte .V dnešní době jsou mobily odposlouchávány . Co si myslíte o mobilech do budoucna ? Já si myslím , že už mobil budeme nabíjet pomocí solární energie .

Vypravování

28. října 2014 v 20:53

Vypravování

14. 5. 2008
V poledne se náhle setmělo . Lidé na náměstí pohlédli k obloze . Blíží se neznámé těleso . Lidé udiveně kroutí hlavami ,tma se rozšiřuje jak před velkou bouří nebo před zvěstováním konce světa a všichni najednou očima bojácně přihlížejí k nebi a překotným jazykem volají : Co se to sem blíží ? " Najednou jeden z davu sebevědomě vykřikne : Balón ! " To neznámé těleso čili už snad balón se pomalu ,ale jistě začne přibližovat k dohledu .Mnozí vidí těleso poprvé ,ale pán postaršího věku ,zkušený ,moudrý , vzdělaný už balón zřejmě několikrát viděl a není , to pro něho žádnou novinkou a žádné neznámé těleso . Z proutěného košíku najednou začnou vyhlížet tři muži tmavší pleti ,dlouhých vlasů a vousů a provolávat : Sláva , sláva, už vidíme lidi." Tma začne ponenáhlu ustupovat a balón prudce klesat .Při dopadu na zem nastane hrozná rána ,balón se roztrhne a muži zäčnou radostí jásat, že konečně je tu přistání. Slunce najednou ozzáří svými paprsky nebe a zem a všichni jsou rádi , že jsou na zemi a ne ve vzduchu . Na zemi je vždycky snad větší jistota než létání vSoubor:Cinq Semaines en ballon 033.pngzduchem .


Úvaha

28. října 2014 v 20:51 |  Moje slohové práce

Úvaha

27. 6. 2008
Co mi škola dala, co mi vzala .
Škola nás připravuje pro život. Každý z nás musí umět číst , psát počítat , umět se vzdělávat , získávat vědomosti , informace tak , aby se stal potřebným pro svou zemi nebo jinou zemi na tomto světě . Škola nám umožňuje rozvoj našich schopností nadání a talentu spolu s naší pílí , snaživostí , a houževnatostí . Zamysleme se společně , zda každý z nás přistupuje ke škole z veškerou zodpovědností , poctivostí a dobrým úmyslem pro vytvoření dobrého spolehlivého kolektivu , společnosti . Setkáme se s tím , že škola se mění v násilí , závist ,, učení " vulgarismu , cynismu . Neměli bychom opomenout , že mi budeme snad také dospělí , a jak chceme vychovávat , a učit ty mladší , když to sami neumíme , ani se o nic nesnažíme . Škola mi vzala iluze o kamarádství , přátelství , vytváření práci v kolektivu pro práci v týmu . Upřímně řečeno , škola nemůže za problémy společnosti , které jsme my zapříčinili.


Povídka

28. října 2014 v 20:50 |  Moje slohové práce

Povídka

3. 12. 2008

Cesta do budoucnosti


Počátek tohoto příběhu se píše s datem 21.století ,přesně rokem 2000 , kdy se na naší civilizované planetě objevilo cizí neznámé těleso podobné snad velkému kameni s tajemnou barevnou sklovinou , to bylo psáno v novinách , to bylo slyšet v televizi a rozhlase , ale nikdo ten zázračný okamžik technikou nezaznamenal , přestože naše společnost je vědecky dokonalá .....
Schéma příběhu se začíná opět opakovat . Je právě září 2008 , škola opět začíná , výuka nabírá rychlosti , domácích úkolů přibývá , volný čas nám trochu ubývá . Vracím se právě jako obvykle z oběda domů stejnou cestou tou nejkratší přemýšlím nad domácím úkolem z matematiky a tu najednou před sebou spatřím blikající kámen azurové barvy se zlatými třpytkami .
Byl nádherný ,snad až trochu pohádkový .Vezmu jej rychle do ruky a ve chvíli celá zem zaburácí a prolétnu časovou přímkou a ocitám se v roce 2020. Auta zde létají jako letadla a každý člověk má svého robota . Ke mně právě přistoupí jeden z nich a ptá se : " Odkud jste , mladý pane ?
Odpovídám : ,, Pocházím z planety Země , ani nevím jak jsem se dostal k Vám . Vzal jsem takový zvláštní kámen do ruky a pak už nevím co bylo dále ."
Najednou jak ze zvukového záznamu je mi sděleno , že jsem se ocitl na tajuplném ostrově planety XY , která ovládá vesmír a všechny jeho planety a tělesa , kde je vše řízeno počítačovým systémem se zvláštním servrem bez dotyku lidské ruky , myšlení . Ano , to je ten svět budouctnosti , pro nás zatím plný záhad a nejasností .
Usínám vysílen , unaven a třpytivý kámen mám stále u sebe a přemýšlím co mě čeká asi zítra .
Ráno se probouzím , oči mám mlhavé , hlas charaptivý , celé tělo mě bolí od hlavy až k patě , ale krásní pocit - jsem doma Byl to jenom výlet nebo zázrak , to zůstane další otázkou .

Malíř

24. října 2013 v 20:20 |  Fotoalbum

Dávej te like na fb, díky za podporu

https://www.facebook.com/pages/L%C3%A1%C4%8Fa-%C5%A0ik/590553301005552


Báseň 1.5

19. ledna 2013 v 22:57

Sýkorka

Ó sýkorko proč jsi tak smutná co tě trápí.
Trápí mě trápí potrava není a já tu mrznu.
Snad já tu bratře milý do rána zmrznu.
Nevzdychej má milá za chvíli tu bude jaro najíme se všichni.
Snad by se měl pravdu i ty bratře sýčku.
Mám já to obavy, že jaro hned nepřijde a já se toho nedožiji.
Tak umrzla modrá sýkorka na stromě než přišlo ranní svítání.
Smutný to konec, chudinka malá .
Přišlo jaro, slezl sníh rozvetla louka konečně se pořádně najíme do syta.
Dlouho, dlouho budeme na tebe naše milovaná vzpomínat s úctou a vděčností.
Tak končí tahle báseň o sýkorce a začíná jaro plné potravy a nových přírůstků do rodiny.

Zamilovaná báseň

19. ledna 2013 v 22:32 | Láďa Šik |  Moje slohové práce
Utrhl jsem v sadu růži, položil ji na tvou kůži. Růže krásně voněla a já si hned vzpomněl, že rád tě mám a své srdce ti hned dám. :D :D
Vůni růži zbožnuji, srdíčko ti z lásky k tobě maluji. Červené jak jahoda to je jenom náhoda. Co nás k sobě svedlo , přece tvé božské tělo.
Miluji žár tvých očí tak proč já ten boj o tebe tak lehce vzdal. Možná povím ti to až se zase ke mně vrátíš, čekám, čekám na ten den snad toho ještě dočkám.
Jsi jako poupě jsi jako květ, který na jaře vykvétá
a na podzim odkvétá. Růžičko stříbrná má milovaná. Tvé oči jsou jako dvě poměnky na rozvetlé louce. Pořád ve dne v noci, když usínám na tebe myslím, kdy to dáme my dva dohromady. Proč nemůžeš mému srdci šanci dát.
Všímal bych si tě víc a víc, kdybych věděl, že mě chceš a nemůžeš beze mě chvíli být. Vím, kde tě to nejvíc bolí a znám na to lék. Zůstaň a neodcházej nerad se loučím, nerad jsem sám bez tebe, si připádám růžičko jako starý otrhaný kabát, když jsem stebou tak jsem v ráji.

Kam dál